Samozřejmě, že vše začíná přímo v lékárně, kde si musí někdo, většinou šéf lékárny, zadat jaké zboží chce přivézt. A samozřejmě, že nejde jen o léky. Jde o všechno, co si zde můžete koupit. Tedy například náplasti, obvazy a vůbec skoro všechen zdravotnický materiál.

Nuže tento člověk si napíše, čeho je třeba a takto napsaný seznam přepíše do počítače. Pak si zboží oficiálně objedná, a to buď tak, že si papír vytiskne a předá přímo řidiči, nebo to pošle jako soubor mailem na patřičná místa. Zde začnou objednávku vychystávat a to tak, aby ji řidič mohl co nejrychleji doručit do žádané lékárny, nebo jiného zdravotnického zařízení. Nemocnice, polikliniky, prostě tam kam třeba. Je už jen na řidiči, jak si upraví harmonogram, aby to stihl a mohl točit další kolo.

Pokud tedy nadáváte v lékárně na zásobování, vězte, že za to skoro nikdy nemohou. Vše je na hlavním lékárníkovi. Ten musí mít přehled a také počítat do budoucna s nějakou nenadálou událostí.

Přeprava zdravotnického materiálu je totiž většinou doménou specializovaných firem, těžko do lékárny přiveze léky pekař nebo opravář televizorů.

Tyto firmy také většinou zabezpečují více věcí. Ta, na kterou se můžete podívat pomocí modrého odkazu výše, dokáže zajistit převoz drog, doručit léky do zahraničí, nebo je také skladovat. A to není jen tak. Léky nejsou mouka, že by se mohly skladovat jen tak.

Firma výše uvedená zajišťuje také zásobování nemocnic vším možným, cokoli, co si nemocnice zrovna přeje. Ta, pokud se s touto firmou spojí, bude mít život bez starostí, protože jde o společnost spolehlivou a bez výpadků. Pokud výrobce vyrobí, tak to také firma přiveze. I kdyby to měli přitáhnout na žebřiňáku taženém koňmi.

Takže na nemocnici zůstává jen léčba pacientů, tedy činnost, ke které je primárně určená. A tak by to mělo být stále.