Někteří máme to štěstí, že bydlíme v bytě, někteří máme to štěstí, že obýváme rodinný dům.
Kdo je ten „šťastnější“? Každému co jeho jest. Každý jsme jiný a každý máme jiné potřeby.

Známí, kteří bydleli snad 30 let v bytovce, se na „stará kolena“ pustili do výstavby rodinného domu, a to proto, aby měli „své“ a zahradu pro vnoučata a relax. Pravdou je to, že ve zralém věku, kdy nemáte miliony, ale stavíte na úvěr, se dá hovořit o velké odvaze. Splátky jsou vysoké a jste zavázání na další desítky let. Ale někdo to tak má – přestane ho bavit panelák a chce domeček a své soukromí.
Znám ale i lidičky, kteří by panelák nevyměnili ani za zlaté prasátko. Proč?

Přijdou domů a v zimě je zatopeno, nemusí se tahat s uhlím, ano – i to ještě existuje. Dobře, řeknete – jsou i jiné možnosti přístupu tepla do domu. Jistě jsou, jsou ale i vysoké náklady na pořízení topných systémů. Topení nemusí „paneláčníci“ řešit a především – mají dostatek volného času. Takové 3+1 má šikovná hospodyně vysmýčené během chvilky! Ale představte si rodinný dům, kde úklid trvá poměrně déle.
Rodinný dům má zpravidla větší obytné prostory, a když nemáte na zaplacení pomocnice v domácnosti, máte se co ohánět. Děti vám běhají přes terasu do obývacího pokoje, stále vysáváte kamínky, zahrada chce také své. Nemluvím o tom, když jste ti šťastní a máte dostatek financí na pečlivou a svědomitou uklízečku a svého osobního zahradníka. Práce okolo domu je stále dost. To neznají majitelé bytů. Byteček je uklizený jako klícka, ale co teď? Chybí zeleň, šup na výlety do přírody, do lesů, užít si třeba i poslední slunné dny. Kdežto „baráčníci“ vyjdou na terasu, na zahradu, zahledí se do zeleného, mají přírodu tzv. u nosu kdykoliv si vzpomenou.

Co je správné, co je dobře?
Nedá se jednoznačně říci. Každému vyhovuje něco jiného. A každý si musí sám zodpovědět otázku, co jemu vyhovuje, co mu je příjemné a zda vůbec chce obětovat volný čas a další finance na změnu bydlení.